Všichni cizinci jsou chuligáni!
Problém: Podle statistik by se zdálo, že všichni cizinci jsou chuligáni. Cizincům se každoročně vydává nepřiměřeně vysoký počet pokut. Proč?
Představte si, že bydlíte v bodu A a denně jezdíte do práce do bodu B, přičemž jezdíte kolem rychlostního radaru v bodu C. Jaká je šance, že dostanete pokutu? Nulová, samozřejmě – víte přece o existenci radaru.
Teď jede kolem cizinec. Normální člověk treba na dovolené, 800 km od domova. O existenci radaru neví. Jaká je šance, že on dostane pokutu?
Stacionární radary evidentně nemají smysl, když lidé ví, kde jsou umístěné. Na druhou stranu, rovnost pro všechny se v Evropské unii považuje za velmi důležitou. Ta vzhledem k obrovskému počtu pokut vydaných cizincům v tomto případě nepanuje.
A je tu další problém: výrazně odlišné sazby pokut v jednotlivých státech a velké regionální rozdíly v příjmech. Průměrná švédská pokuta by mohla zruinovat rumunskou rodinu; rumunskou pokutu švédská rodina stěží pocítí.
Řešení:
Možnost č. 1: Zastavit zasílání pokut do jiných států. Takto dostanou cizinci pokutu jen tehdy, když je zastaví policie. A takto dostanou pokutu jen ti opravdoví chuligáni.
Možnost č. 2: Kvůli vyšší pravděpodobnosti získání pokuty ze stacionárního radaru jsou všechny pokuty pro cizince sníženy o 50 %.
Aby se vyrovnaly regionální rozdíly v příjmech, dostane každá země indexaci. Pokud tedy Rumun (průměrný roční příjem: 3 284 eur) dostane pokutu ve Francii (průměrný roční příjem: 22 220 eur), cena pokuty se sníží na (3 284/22 220) čili přibližně 15 % původní hodnoty.
Srovnatelně by Dán dostal pokutu zvýšenou na zhruba 135 % (30 104/22 220) za stejný přestupek ve Francii.